Myriády nezávislých myšlenek

V sobotní MF DNES se psalo o lidech, kteří mají neobvyklá jména a příjmení.
Pokud umíte pracovat s tabulkovým procesorem, můžete si také stáhnout tabulky z ministertva vnitra, Odkaz Informační servis->Statistiky a pohrát si s databází.

V našem státu si můžete změnit jak příjmení, tak jméno.

Identita, tedy jméno a příjmení, se může změnit svědkům pod ochranou policie a určití státní úředníci určitě vystupují pod falešnou identitou v rámci nějakého vyšetřování.

V USA máte přiděleno číslo sociálního zabezpečení a domnívám se, že tam není trestné, když vystupujete pod jiným příjmením, důležité je to číslo sociálního zabezpečení. A četl jsem rozhovor, kde  Michaala Bakala (pořadatelka volby královny krásy) sdělila, že často vystupuje pod příjmením Maláčová.

Domnívám se, že pokud lidé používají neobvyklá jména a příjmení, tak jim určitě nevadí, ale berou je jako doplněk ke své osobnosti, jinak by si je změnili. Tak je nelitujme, je to jejich rozhodnutí. Akorát u jmen jako MUDr. Mudr (viz ten článek) bych doporučovakl nosit v zaměstnání jmenovku a mít hodně navštívenek.

Znám dva z mého okolí, kteří si změnili příjmení, konkrétní příjmení neuvádím.

Ten první měl příjmení, které mohlo vyznívat jako „podvodník“ a byl učitel, proto si ho asi změnil.
Zato druhý, jeho příjmení mohlo pro někoho znít jako „hlupák“, ale jen pro ty, co by ho neznali. Nemluvím asi jen za sebe, když řeknu, že my, co ho znali, tak nás taková asociace ani ve snu nenapadla a a teprve, když si příjmení změnil, tak jsme možná začali přemýšlet, co mu asi na něm vadilo. Pamatuji, že když jsem šel v bývalém zaměstnání na jedno oddělení s převahou žen a on tam služebně byl, tak  předváděl svou obvyklou „one man show“ a viděl jsem, že jako tradičně se nemám nárok prosadit. Tak jsem mu jednou vrazil podpásovku, že tedy když nemám šanci projednat tu záležitost,  se kterou jsem přišel, že odcházím do jisté jiné organizace, kde mají novou pracovnici, hezkou, štíhlou, dlouhovlasou a že by stálo za to se s ní seznámit. On nevěděl, že o jeho nové manželce vím, okolí také, a já nejmenoval, ale asi na půl minuty neočekávaně ztichnul, pak přes zuby procedil: „Já jsem v podstatě klidný člověk“, okolí sice nechápalo, ale já mohl konečně vyřídit svou záležitost. A s novým příjmením se usadil, pro nás škoda, byla s ním dříve větší legrace.

Také to znám z vyprávění přímého účastníka. Parta, muž a dvě ženy, se vloudili do bytu, jako že jsou dávní známí a že jdou na kafe pokecat. A jak teď z bytu vyhodit velkého chlapa s dvěma ženskými? Nakonec se odporoučeli, a když viděli, že jsou sledováni, muž otevřel kufr auta nahoru, aby nebylo vidět číslo auta, a se zvednutým kufrem ujel.
Tak jsem tehdy doporučil 4 pravidla:

1) Nikdo cizí nesmí přes práh dovnitř do bytu pod žádnou záminkou, ať tvrdí cokoliv, ale opravdu cokoliv. Nejprve někam zavolat, příbuzným, sousedům, známým, dětem, ověřit si to. A jednat pouze přes balkón nebo škvírou přes zajištěné dveře, nabídky mohou dát do poštovní schránky. Při sebemenším podezření volat státní polici 158 nebo městskou 156.

2) Žádné peníze nesmí přes práh z bytu ven pod žádnou záminkou, ať tvrdí cokoliv.

3) Nic nepodepisovat, ignorovat časově omezené nabídky, maximálně si něco vzít, nechat si dát do schránky, k ničemu se nezavazovat, ani k vrácení. Jakékoliv papíry si nejprve ověřit u příbuzných, známých, souseda.

4) Na nabídky v telefonu vůbec neodpovídat, maximálně říci, pošlete to poštou (adresu mají v telefonním seznamu),  a zavěsit. Nedávat žádné telefony, žádné maily. Vše, co řeknete, může být použito proti vám.

Další:
http://zpravy.idnes.cz/falesni-vnuci-i-brusici-nozu-zlodeji-obirajici-seniory-jsou-vynalezavi-1an-/krimi.asp?c=A110324_110446_krimi_zep – včetně mapy