Energie pro lidstvo – bysnys pro jednotlivce

Od dopisovatele V.T. Lidská civilizace se v současné době na začátku 21. století nachází v situaci, kdy potřebuje stále více a více energie. Je jedno, z jakých zdrojů bude, lidstvo zkrátka baží potom, mít neustále dostatek energie k pohánění svých strojů, různých vynálezů, svícení, topení a z velké části také k mrhání pro účely, které nejsou nikterak potřebné. Světelné znečištění velkých měst hovoří za vše. Lidská nenasytnost po energii je téměř bezedná. Obchod a byznys okolo energie je zřejmě na planetě nejsilnější, co do síly svého vlivu na státní struktury a vůbec z hlediska své politické šíře největší. Státy, které vedou spory o nějaké území, tak vedou zejména kvůli nerostným surovinám. K těm nejcennějším patří zejména zdroje ropy, zemního plynu, uhlí a uranu, tedy zdroje energie. Bez těchto surovin v zemi nefunguje průmysl, nelze válčit a stát nemá žádnou sílu. Proto se mocní tohoto světa snaží ovládat především energii. Energie je v podstatě relevance k penězům. Energie znamená peníze a peníze znamenají energii.Situace je problematická a smutná v tom smyslu, že se s energií nehospodaří, tak jak by se mělo, ale tak, aby na tom někdo vydělal. Právě ti, co na obchodu s energií vydělávají, tento koloběh energie řídí. Řídí ho samozřejmě v tom smyslu, aby na tom celém ještě více vydělali. Bohužel vedlejším produktem této honby za bohatstvím je vydrancovaná krajina, zničená příroda a nemožnost udržet trvale dlouhodobě vyrovnané hospodaření člověka.
V reáliích České republiky je možno vypozorovat běžnou praxi velkých světových hráčů, kteří ovládají malé země typu České republiky. Je nešťastné, že veřejně volení politici oficielně lobují za zájmy soukromé společnosti. To se stalo při návštěvě Hillary Clintonové, šéfky diplomacie USA, která při své návštěvě Prahy v roce 2012 obhajovala firmu Westinghouse pro dostavbu Temelína (zakázka za 300 mld. Kč). Na druhé straně již před rokem zde ruský prezident Medvěděv prosazoval ruského dodavatele Atomstrojexport. Je to více než s podivem, čím se tedy veřejně zvolení politici zabývají. Z tohoto pohledu se ani nechce věřit tomu, že bychom snad o dostavbě Temelínu rozhodovali suverénně a svobodně jako Česká republika, nýbrž jsme odkázáni na tajné rozdělení a dohody velkých hráčů světové politiky.
Zájmy přírody a ochrany krajiny, živočichů a rostlin jsou až na posledním místě. Příroda by se začala chránit snad pouze v případě, že by se to začalo někomu finančně vyplácet. To je možné vidět na příkladu afrických národních parků a rezervací. Původní příroda je v Africe z valné části již zničena a chrání se pouze přírodní parky, které jsou využívány jako zdroj příjmů z turistického ruchu.
Musíme však věřit tomu, že jednoho dne i bohatí a mocní začnou cítit potřebu chránit přírodu, rostliny a živočichy a zejména krajinu, aby byla vhodná pro trvalý život člověka a zároveň mu poskytovala vše, co moderní člověk potřebuje.