Myriády nezávislých myšlenek

Zarazilo mě, že nejen u nás, ale obecně v Evropě bouří proticikánské (protiromské) bouře.
Napadla mě souvislost s převraty v arabských státech, začaly nenápadně smrtí zelináře v Tunisu a najednou jako požár se rozlily po pobřeží směrem na východ a ještě neskončily.
Co když jsou tyto etnické bouře počátek toho, že lidé mají opravdu dost kriminality a parazitismu velké části jednoho etnika? Co když budou muset politici reagovat, jinak o něčem rozhodne ulice? Co když lidé uzavřou čtvrtě s tímto etnikem a zakáží vycházení ven?

Myslím si, že by si ti problémoví z toho etnika měli uvědomit, že lidi opravdu rozčiluje obtěžování či kriminalita. Za sebe říkám, když příjemce dávek poruší zákon, třeba jen přestupkem, měl by okamžitě přijít o jakékoliv dávky, město by pouze mělo zajistit nějakou vývařovnu, aby ani ti, co porušují zákon a nejsou zatím v kriminále,  neumřeli hladem, a nějaké ubytování v bývalých továrních halách pod dekami. Mezi slušné lidi se může kdykoliv vrátit, pokud prokáže, že s kriminalitou skončil, například tím, že sám začně pracovat na veřejných pracích, třeba úklidem odpadků po městě.

V dnešním radiu prý padlo, že jeden příjemce dávek říkal, že aby uživil rodinu, nemůže jít pracovat. Až tam dospěla politika socialistů, kteří ale umí jen povídat, ale peníze umí jen brát nejprve pro sebe či vydávat druhým, v tomto pořadí.

http://zpravy.idnes.cz/bulharskymi-mesty-otrasaji-mohutne-protiromske-nepokoje-png-/zahranicni.aspx?c=A110927_122410_zahranicni_stf – Bulharsko
http://zpravy.idnes.cz/neklidny-sever-cech-041-/krimi.aspx?o=0&klic=64156 – Česko

V dnešní MF Dnes (19.9.2011) je článek o „hloupnutí“ dětí. Dnes má skoro každé dítě přístup na internet a hodně jich má mobilní telefon. Děti se nějak domnívají, že není potřeba se něco učit, když je vše na internetu. Ale proč jim nikdo třeba neřekne, že když se chtějí v cizině domluvit, že i když budou mít s sebou telefon připojený na internet, že jim to v hovoru nepomůže a navíc, kdo za ně to připojení na internet zaplatí?

A když bude nehoda a přijede záchranka, tak zraněný nejprve počká, až lékař vyhledá informace na internetu? A jak bude hledat informaci pilot padajícího letadla či jen řidič auta řítícího se do havárie?

Děti nějak nechápou, že když chtějí něco přijímat, že to někdo musí zase vydat, dát na internet. A je otázka, zda je to tam správně.

Špatné je, když učitelé chtějí, aby neodcházely chytřejší děti na gymnázium či jiné školy, chybí prý pak ve třídě tahouni či ti, co to těm méně chápavým vysvětlí. To snad ne, inteligentní žák nemá trávit čas „tažením“ třídy či vysvětlováním látky. Ten má být někde jinde a rozvíjet se, ne se „degradovat“ na úroveň těch méně chápavých.

Děti neumí číst, tedy špatně chápou jakékoliv zadání. A to je problém, pak nepochopí nic a nikde, ani návod na pračku.

Nejzajímavější je myšlenka, že mozek má takovou kapacitu, že učením do školy se nemůže ani náhodou přetížit.

A kdo za to může? No rodiče, kdo jim brání děti doučovat či je nechat doučovat, za 1. republiky se tomu říkalo kondice a za peníze to dělali ti chytřejší žáci či studenti.

Takže proč nám děti „hloupnou“? Protože každý tvor je od přírody líný a nikdo je učit nenutí.

Lékař Barták, v médiích titulovaný „lékař tyran“ si může užívat zbytek dovolené v Turecku. Předpokládám, že policie dokončila předběžná šetření a po několik letech a mnoha trestních oznámení konečně usoudí, že Barták se pokouší ovlivňovat svědky a zadrží ho při příletu na letišti. Neboť, „vše co řeknete, může být použito proti vám“. A Barták toho řekl opravdu hodně.

Polikliniku Modřany provozuje společnost Codum, s.r.o., jednatelem je onen Barták. Jak se takovým obdobným tragickým postavám říká, jde o samozvanou VIP. Ukazuje to i směšný majetek uváděný v obchodním rejstříku té s.r.o., Barták je jedním ze společníků. Obávám se, že jeho majetek nebude stačit ani na jedno odškodnění poškozeným, tedy bude muset být součástí pravděpodobného rozsudku i omluva s alternativou dalšího vězení. A také se obávám, že poliklinika si bude muset hledat jiného provozovatele.

Jediná možnost pro Bartáka je se dát vyšetřit na psychiatrii, oddělení na poliklinice má. Měli jsme či máme soudce, který páchal trestnou činnost a byl dán do blázince, takže proč by nemohl být blázen i prezident?

Jinak, jaký si dáte titul na dveře, je u soukromé společnosti úplně jedno. Moji známí měli živnost a oba byli podle navštívenek ředitelé, ale byli pracovití, tak proč ne. Když si dáte na dveře „generální ředitel“ či „prezident“, tak to pouze vypovídá něco o vás, něco jako poznávací značky na autech.

A takových společností, co přivedlo nemocnice ke krachu, takových již bylo.

Doplněno v 15:42

Proč by měl být Barták třetinový spolumajitelem polikliniky, kterou vlastní město Praha, tedy podle katastru? Barták má třetinový podíl v úplně malé s.r.o. se zanedbatelným majetkem, stačí se podívat do obchodního rejstříku, tato s.r.o. polikliniku pouze provozuje, a když se městu jako majiteli znelíbí, s.r.o poletí i s třetinovým Bartákem v čele a může se stokrát nazývat prezidentem.

Doplněno 20.9.2011 – Barták byl po návratu z Turecka zadržen a je stále ve vazbě. Jeho obhájce je údajně Klára Slámová. No, byla myslím i obhájce Kájínka a ten dostal doživotí…

Provozovatelé havarovaných jaderných elektráren nikdy nepočítali s nehodami, které se staly, asi jako když se generálové připravují na minulou válku.
Na Ukrajině v Černobylu nepočítali s hloupostí lidí, v Japonsku ve Fukušima s mořskou vlnou. Přitom je otázka nasnadě, byli na Ukrajině hloupí lidé, byly u Japonska vlny? Provozovatelé v obou případech potvrdí, že ano, ale že nepočítali  takovou velikostí problému.
V článku v MF Dnes, Privilegované jádro, Daniela Magersteinová vypočítává, že při havárii by provozovatel Temelína, ČEZ, dostal 35 miliard a poškození lidé pouze 8 miliard. Několikrát jsem to počítal, jde přibližně o cenu domů jedné čtvrti města. A co další čtvrti?
Napadlo mě jednoduché přirovnání. Když počítáte náklady na zahájení činnosti firmy, spočítejte je co nejpřesněji a pak je vynásobte ×2 a máte odhad, který se blíží skutečnosti. Nemělo by se takto pohlížet na jaderné elektrárny? Tedy spočítat možné škody a pak je vynásobit 2×.
Argumentuje se, že by jaderné elektrárny nikdo nepojistil, ale na druhé straně, že jsou bezpečné, tedy že by to byly peníze pro pojišťovnu zadarmo.  Tedy jak to s tím pojištěním je? A 35 miliard by v případě havárie sloužilo na zlaté padáky úředníků?
ČEZ je polostátní, tedy stát něco provozuje, dosadí si tam své úředníky, a prosadí si do zákona omezení odpovědnosti. Platí omezení pro teoreticky možné škody v Rakousku?

Mohla by se vyvolat diskuze, proti jaké havárii není Temelín zabezpečen.
Prý je zabezpečen proti pádu letadla. Airbus A380 má hmotnost 560 tun (viz odkaz). Sice je to trochu nesprávné, ale můžeme si Airbus představit jako kostku z kamene o hraně 4 metry, což je asi běžný obyvák v paneláku, která může spadnout rychlostí vyšší než nadzvukovou na jaderný reaktor. Co že se stane s  v tomto případě s reaktorem? Vydržel by náraz? Proto asi nesmí letadla létat nad reaktory, ale ani v New York letadla nesměla narážet do mrakodrapů a přesto do nich narazila.
A co parta lidí, co by nejprve vykradla Semtín a pak namířila k Temelínu?

U nás nemáme jadernou elektrárnu někde daleko od civilizace ani u moře. Jsou obklopeny vesnicemi, městy.

Nad Černobylem je obal, který již nedrží. Ve Fukušina se obal chystají teprve dělat. Ale obal problém nevyřeší, problém zůstane našim potomkům, třeba si s ním poradí či spíše ho předají dál.

http://www.techblog.cz/technologie/airbus-a380.html – hmotnost airbusu