Lidé nejsou nesmrtelní?

Vypůjčil jsem si titulek článku z novin 5+2. Marek Slabý, mluvčí jihočeské záchranky má v něm zajímavé poznatky.
Volně cituji (tučně) a doplňuji:“
Lidé netuší, že vlak jezdí rychle a tiše, pokud jede 90 km/hod, ujede za 4 vteřiny 100 metrů (fotbalové hřiště), tedy pokud je před přejezdem zatáčka méně než těch 100 metrů, vlak může na přejezd přijet za méně než 4 vteřiny.
Na záchranku volá automobilista, že projel kolem nehody, ale že spěchá a nemůže zastavit.
Cyklisté jezdí se sluchátky na uších, neslyší, nevidí, nesledují provoz.
Lidé nejedí bůček, ládují se vitamíny a pak chtějí adrenalin a dělají životu nebezpečné akce a dokonce spojené i s alkoholem.
Lidé sjíždí o dovolené kopce na horských kolech, ačkoliv jinak jezdí pouze na rovině, a pak padají a lámou si tělo.
Celý rok jezdí v autě a o dovolené chtějí na kole denně ujet 50 km a třetí den dostanou infarkt.
Lidé nabyli pocit bezpečí a nesmrtelnosti. Vidí televizní záchranné akce typu Medicopter 117, mají pojistku a mobil, žijí v přesvědčení, že když bude problém, tak že si zavolají o pomoc, že za chvíli budou zachráněni vrtulníkem a sličnou zachránkyní a v nemocnici budou obklopeni lékaři, kteří jim vše „opraví“.
Typické přecenění schopností a podcenění alkoholu podlé médií z poslední doby byla smrt náměstka ministra životního prostředí.