Na iDnes je článek: „O penězích se už neučí. Když mladí zjistí, kolik stojí život, je to pro ně facka.“
V článku se řeší, zda učit finanční gramotnost. V diskuzi k článku bylo krásně řečeno: „Nevím, ale mám pocit, že kdyby děti chtěly, všechny potřebné informace si mohou najít na internetu.“ Nebo děti neumí hledat na internetu či neumí chápat nalezenou informaci?
Základem finanční gramotnosti by mělo být sdělení, že polovinu vydělaných peněz se musí pod hrozbou vězení poslat státu. Pokud vyděláte 2 pětitisícovky, tak jednu musíte dát státu. Pokud děláte rok, tak ve skutečnosti do konce června děláte pro stát (po Den daňové svobody) , a teprve od července děláte pro sebe.
Stát vám dovolí platit daně průběžně, tedy můžete z příjmů průběžně platit jídlo, nájem, šetřit na auto, na byt.
V článku se také píše: „Například pracovní sešity pro žáky se snažíme kupovat od velkododavatelů, aby byly co nejlevnější.“ Souhlasí s nimi obchodníci ve městě? Proto zanikají malé prodejny (jakou známe z filmu Zlaté dno s Vlastou Burianem), protože nemohou konkurovat cenám hypermarketům, jak potravinářské, tak papírnické.
A „Kolik stojí život?“ V současné době vyjde výchova dítěte do doby, než odejde z domu na 3 miliony. Můžeme se ptát, kolik stát dá rodinám, kde nikdo nepracuje, v dávkách jen na děti? Také 3 miliony na dítě?
Leave a Reply