Mileniové pláčí

Mladí mileniové „brečí“, že nemají šanci na vlastní bydlení, viz článek na seznam.cz a diskuze pod ním.
Mileniové mají dnes mnohem větší šanci, než měli prarodiče v 50.-60 letech. Mohou ji přehrát písničku „Nevadí“ Wabiho Daňka
A máma s dvěma bráchy,
Starej dvoupokoják
– špatnej vtip.
Bydlelo se v sklepních, suterénních plesnivých špinavých bytech a lidé byli kvůli tomu nemocní. Měly 1 kohoutek se studenou vodou, někdy i společné záchody. Rodiny měly pro sebe 1 pokoj se sociálním zařízením na ubytovně a byly rády. Dnes každý jen říká, „mám nárok“ a myslí tím byt s ústředním topením, koupelnou, záchodem.
Na vesnici lidé ukončují nájmy plynových nádrží, mají spoustu dřeva po kůrovci, a nějaké zastavení dodávek plynu je nezajímá.
Mileniové mohou být přínos pro firmu, pak jim firma hradí nájem či dá k dispozici služební byt. Mohou bydlet v nějakém podnájmu, což je běžné v okolních „západních“ zemích nebo kde se lidé více stěhují za prací, typicky USA. A na důchod si mohou pořídit levné bydlení, i na vesnici, a když to přeženu, třeba ve Venezuele.
Řešení je vždy a pořád je lépe, než bylo v těch 50. a 60. letech.