Začíná se u nás prosazovat styl Německa. Na některé práce gastarbajtři. Vláda vyhlásí karanténu, nejsou roušky, je zastavená výroba, lidé sedí doma a nadávají, že někdo (oni ne) měl vyrobit a dodat levně roušky.
Skoro určitě v Číně komunisté „zaveleli“ a lidé jsou nahnáni do práce, vir nevir a šijí roušky. To u nás možné není a že by někdo se dobrovolně nabídl na šití roušek pro nemocnici, šití roušek v rámci sousedské výpomoci pomíjím, a stejně nemáme ani látku na ně.
Kdysi byly u nás velké textilky. Otavan Třeboň s pobočkami ve Slavonicích a Dačicích, OP Prostějov.
Pamatujete na písničku zpívanou Marlen Dietrichovou?
„Řekni kde ty šičky jsou,
co se s nimi mohlo stát?
Řekni kde ty šičky jsou, kde mohou být?
„Místo šití montují, auta nyní vyrábí.
Kdo to kdy pochopí?
Kdo to kdy pochopí?
Mimochodem, laická otázka, jak dlouho se virus udrží v rouškách, na vnitřní straně platového obalu, na plastových obalech balíčků? Státy „trhají“ čerstvě ušité roušky čínským švadlenám z ruky, roušky ihned po ušití se balí a vozí obratem do Evropy? Tady píší, že až 28 dní. A jak se testují roušky na přítomnost viru, každá zvlášť? Nebo jak se pozná, že švadleny nejdou nakažené, někdo s virem nemá žádné příznaky. No, pokud by byly roušky s virem, brzy to poznáme.
Očekávám, že na zásilky s rouškami a respirátory bude někdo dávat razítko, virus free. Jednoduší by bylo roušky vyrábět u nás než v Číně zamořené virem.
Leave a Reply