Rusko je riziko i pro nové reaktory

Rusové mám údajně chtějí poskytnou úvěry na stavbu našich jaderných elektráren s tím, že by se stali dodavatelem technologií. Tedy by nám papírově půjčili peníze a my bychom jimi obratem zaplatili dodávky ruských technologií, tedy peníze by zůstaly tam, kde byly. Být závislý na ruských technologiích je riziko. Rusko nevyrábí z elektroniky a obecně z informatiky nic, co by bylo konkurenčně schopné na světovém trhu, ani auto neumí vyrobit. K čemu jsou pak nám zastaralé ruské technologie, které patrně nikdo nechce, tak se nabízí spolu s úvěry. A co když se po dokončení stavby reaktorů zjistí, že technologie nefungují či jsou rizikové? Plánuje se, že budeme platit zálohově či až po předání fungujících reaktorů?
Jenom na okraj, když se stavěl Temelín, tak než se stavba dokončila, tak podle mých neoficiálních informací propadla nějaká záruka na určité kabely, tedy se musely natahovat znovu.
A samozřejmě je tu otázky Černobylu, jehož havárii Rusové stále ignorují, na likvidaci havárie se nepodílí, asi nemají technologie, nepodílejí se ani na zabránění dalších škod, kterými tento havarovaný reaktor nadále hrozí. Když dojde k nějaké havárii kvůli dodaných technologiím, jak se budou Rusové podílet v rámci záruky na likvidaci škod? Atomový zákon neumožňuje plné odškodnění poškozeným, ale pouze omezené.
Rusko není právní stát, i u nás to s právem není ideální, tedy jakékoliv soudní procesy v Rusku ohledně škod a záruk jsou spíše vyloučené a marné.
A pak je tu otázka „špinavých peněz“. Jakou máme záruku, že se u nás přes ty úvěry na reaktory nebudou prát špinavé peníze?
Rusko se navíc staví vůči nám jako nepřátelský stát, vyhrožuje nám zbraněmi, před roky vyhrožovalo, když se tu měl stavět v Brdech radar, který měl hlídat, zda na nás někdo neútočí raketami, a raketami na nás právě nyní míří.
A nakonec otázka Drábové. Od nástupu Drábové do úřadu se toho hodně změnilo. Je otázka, zda si to Drábová uvědomuje. Otázku nových reaktorů by měl řešit někdo nový, nespjatý se starým vedením.