1. 6. 2016
Učitelé na středních školách (i v našem městě) říkají, že musí místo středoškolské matematiky opakovat matematiku ze základní školy, typicky zlomky. Jak je možné, že se na střední školu dostanou studenti, co neznají ani zlomky nebo i trojčlenku? A pomíjíme, že se takoví studenti pak dostanou i na vysokou školu, kde se „historie s matematikou opakuje“. To je největší problém výuky matematiky, studenti neznají matematiku ze školy nižšího stupně, než právě studují, i já osobně jsem slýchával poznámky typu: „já byl tehdy, když se to na základní škole učilo, nemocen“. A nejhorší na to bylo to, že se studenti cítili „ukřivděni“, protože oni za to přece nemohou, že byli tehdy nemocni a tím jim určitá výuka matematiky unikla. A možná mají pocit, že jsou tím „nadosmrti“ poznamenaní a že se to „matematické stigma“ s nimi táhne celý život. Co za to „matematické stigma“ základní školu zažalovat?
Když se argumentuje, proč maturita z matematiky na střední škole nemá být, tak se vytahuje maximum, tedy třeba logaritmy, deskriptivní geometrie, goniometrické funkce. Ale proč se nemluví o maturitním matematickém minimu? V diskuzích k článkům k maturitě z matematiky někteří čtenáři psali, že se zveřejněnými maturitními otázkami z matematiky problémy neměli. A opět to vypadá, že současné minimum na zvládnutí maturity z matematiky zvládnou někteří žáci z deváté třídy, jak bylo zjištěno testy v roce 2008, viz článek na iDnes.cz. Proč se nedělaly takové testy s deváťáky každý rok? Obávám se, že by se propadlí maturanti stali terčem posměchu a někteří by to to psychicky neunesli (ztratili by tvář) a možná by to skočilo žalobami pro „zesměšnění“ či možná i něčí sebevraždou. A že si studenti dokáží i oficiálně stěžovat, že byli „zesměšněni“ tím, že dostali otázku, na kterou neznali odpověď, není nic neobvyklého („oni byli přece tehdy nemocní“).
Moje známá učitelka, co učí matematiku na střední i vysoké škole, si mi stěžovala, jak za ní jednou ve středu přišel její student střední školy, co školu dost „flákal“, že by potřeboval doučit matematiku na přijímačky na vysokou školu. A když mu známá řekla, že to je možné a že kdy začnou, tak prý ihned, protože prý jde na zkoušky v pátek. To mi připomíná malé děti, ti také chtějí všechno hned.
Je pak otázka, co se vlastně někteří studenti na střední škole z matematiky za 4 roky naučí?
A nakonec i zlomky. Odhaduji, že 1/3 třetina studentů na střední škole nemá co dělat. I když nakonec složí maturitu, tak ta 1/3 se v komerční sféře uplatní pouze na pozicích o stupeň vzdělání níže, středoškoláci tak prodávají, skladníky, na vrátnicích (recepcích), tedy něco, na co dříve stačilo vyučení. Proto často ta 1/3 s maturitním vysvědčením míří do státní a veřejné správy, kde mají obecně vysvědčení větší váhu, než mají znalosti v komerční sféře.
Opakuji: Komu vadí současná matematika na střední škole, nemá na střední škole co dělat.
Autor učil externě informatiku na středních školách.
Leave a Reply