Rizikové úvěry státu × EET

Matematika říká, že když Turci nezaplatí, a proč by platili, když elektrárna nefunguje, tak celý údajný roční zisk z EET padne na 1 špatný úvěr České exportní banky (ČEB) a Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), která investice ČEB pojišťuje.

Kolikáté je to špatné rozhodnutí ČEB a EGAP, které platí v daních čeští daňoví poplatníci?
Když vezmeme těch 15 miliard, tak to vychází na každého, od kojenců po prarodiče na 1500 Kč na obyvatele, na čtyřčlennou rodinu je to 6 tisíc. Když se na to podíváme jinak, důchodci mají dostat v roce 2017 přidat 300 Kč měsíčně, ale kvůli turecké elektrárně mohou přijít o 125 Kč měsíčně.>.

Elektrárnu mají stavět Vítkovice. Zkusil jsem se podívat do ARES, kolik mají Vítkovice zaměstnanců. Pokud jsem to správně našel, takARES uvádí250 – 499 zaměstnanců. Když vydělím 15 miliard 500 zaměstnanci, tak mi vyšlo, že stát podpořil každé pracovní místo 30 miliony, když to vydělím 250, tak vyjde 60 milionů na zaměstnance.
Mimochodem, u zemědělců mi vyšlo při posledních mých výpočtech, že stát dotuje každé pracovní místo ročně na úrovni 180 tisíc na zaměstnance.

Stát se do rizikových investic „motá“, protože jsou rizikové a normální banka by do nich nešla.

Představte si, že vám někdo nabídne výhodně investovat v Turecku. Kolik % normálních lidí takovou nabídku odmítne? A i kdyby se za investici zaručila vláda Turecka, vlády přicházejí a odcházejí.

Mám pocit, že když je v ČEB a EGAP problém se splácením úvěrů, odvolají se ředitelé a nastoupí noví ředitelé. Ti začnou řešit nesplacené úvěry a mezi tím půjčují na další rizikové projekty. A když narostou opět další dluhy, odvolají se stávající ředitelé aekonomický cyklus úvěr – dluh – úvěr – dluhse opakuje.

Na webu ČEB můžete číst, že ČEB je prý připravena garantovat investici do Ázerbájdžánu, vizweb ČEB, možná něco i do Kyrgyzstánu. Čím se liší Turecko od Ázerbájdžánu?
Na webu ČEB dále čtu, že návštěva prezidenta Ázerbájdžánu na nějakém stánku je důkazem kvality českého exportu. To je sice možná pravda, ale já mám jiný důkaz kvality exportu, kvalitní je, pokud nám za něj někdo i kvalitně zaplatí. Jak vidíme na příkladu uhelné elektrárny v Turecku, k čemu je nám „kvalitní“ export, když za něj nedostaneme možná ani korunu.

Peníze muselo ČEB poskytnout ministerstvo financí. Na co chce použít ministr Babiš údajný roční zisk z EET? Na další 1 rizikový úvěr ČEB? Ale to stačit nebude. Nebo takové rizikové úvěry schvaluje vláda „za zády“ ministra financí (třeba jako podporu OKD)? A berou si od nás zahraniční dlužníci úvěry s tím, žedluhy se přece neplatí(viz dluhy ČSSD)?
Kdo jsou ti „podivní“ úředníci, co poskytují rizikové úvěry, které se pak nesplácí?