Je k něčemu studium práv na postsovětské škole?

Reakce na článek v MF Dnes 23. 6. 2011: Preisler Jan: Jsou k něčemu studia práv na soukromé škole?

MIPP je ukrajinská, má akreditaci na ukrajinské právo, učí ale české. Student dostane ukrajinský diplom a žádá plzeňská práva o nostrifikaci.

Škola se podle názvu a loga snaží vystupovat jako světová, ale je ukrajinská, tedy z pohledu nás starších postsovětská. I když, je vlastně zakarpatská, to bývalo československé území, které nám po válce obsadili Sověti a ani Ukrajinci se netváří, že by okupované území vrátili.
Proč tedy student volí tak složitý postup na postsovětské škole a ještě za něj platí? Skoro se vám zdá, že tento postup je součástí absolvování školy, když ho student zvládne, má uznaný diplom.
Důvod je asi jednoduchý, na veřejné škole student nějak neuspěl. A proč neuspěl? Proč dal přednost postsovětské škole? Otázku nechám otevřenou, aby mě někdo nežaloval podle ukrajinského práva, to opravdu neznám.

Studenti se pak diví, že ani Česká advokátní komora s nimi nechce mít nic společného. A přitom řešení je velmi jednouché. Studenti totiž tvrdí, že jejich studium je srovnatelné, jako na českých školách. Tedy nic jim nebrání se přihlásit na českou školu, protože vše znají, tak tam chodí jen na zkoušky, které při srovnatelném studiu musí bez problémů složit, a nejpozději za 5 let odchází s českým diplomem a druhým titulem, tedy budou mít na pracovním trhu větší šanci.

Znám absolventa policejní akademie, co studuje práva na Karlově univerzitě, znám učitelku, co při změně výuky vystudovala podruhé stejnou vysokou školu, ale jiný obor.

Je tedy studium práv na soukromé škole k něčemu? Samozřejmě že ano, takový diplom z práv na Harvardu, což je také soukromá škola, vám otevře cestu nejen na Ukrajinu, ale do celého světa.