Pavel Kohout a jeho Sedm velkých tajemství eura

Pavel Kohout ve svém článku sděluje 7 tajemství eura. Zkuste ta tajemství pochopit, ale není to jednoduché, když to nechápou ani politici, kteří jsou za to placeni. Pokud článek prostudujete, tak i když tam o tom není ani slovo, jednoznačně to ukazuje, že problém eura není ekonomický, ale politický.

1. Společná měnová politika u velmi rozdílných ekonomik nebude fungovat dobře?
   USA je stát tvořený státy, EU stát není, každý stát USA má svou ekonomiku. Třeba stát USA, New Hampshire, nemá DPH, tedy proč není možné, aby každý stát EU směl svou ekonomiku?
2. Eurozóna se nemůže rozpadnout a státy z ní odejít?
   Bankovní systém zadluženého státu, který by eurozónu opustil, by měl velký problém, ale pak by se po třeba 5 letech s vlastní měnou stabilizoval, šlo by o něco jako insolvenční řízení. A že banky Německa či Francie mají úvěry, které asi nebudou splatné a při odchodu z eurozóny by měly velký problém, není problém eurozóny, ale jejich.
3. Společná měna, i když bude mít federální rozpočtovou politiku, problém Řecka nevyřeší?
   Proč by Řecko nemohlo žít tak, na co mu peníze stačí, tedy třeba v bídě? A ano, když by se problém Řecka řešil v rámci federace, tak by tu byl stejně dluh, akorát ne řecký, ale federální!
4. Federaci by musel stejně někdo platit a musely by být společné penzijní a zdravotní systémy?
   Proč by musely být systémy společné, když by nemusely být státní vůbec žádné. Byly by na komerčním základě, akorát by bylo minimum, aby nemocní lidé neumírali na ulicích a hlady.
5. Euro je nebezpečné pro otevřené ekonomiky?
   Když si někdo napůjčuje peníze do své ekonomiky z ciziny, pak může mít problém se splátkami, ale to je problém toho, kdo si půjčuje a proč to mají řešit vlády? Akorát, zákony by měly zabránit předlužení státu a minusovému rozpočtu.
6. Všechny záchranné půjčky jsou k ničemu?
   Pokud se půjčkou problém vyřeší a dlužník splatí nové i staré půjčky, tak je možné problém se zadlužeností takto řešit. Když jde o stát, je možné dát něco státního do zástavy, umělecké předměty, pozemky (ano, je problém se zeměmi, kde není katastr a nikdo neví, čí který pozemek je, jako třeba u Řecka), ale něco do zástavy by se určitě našlo.
7. Jádrem krize jsou dluhy Itálie, Francie, Německa!
   Ano, jejich banky daly úvěry a teď by o ně měly přijít a tím by byly ohroženy vklady občanů a firem v místních bankách, tak křičí. Konečně něco jasného.

Nemohu si pomoci, nejde o krizi ekonomickou, ale politickou, kdy banky chtějí na státu, aby za ně řešil jejich problémy. Proč?