Na youtube se objevil záznam vícejazyčného rozhovoru s naším vynikajícím lyžařem, Stanislavem Řezáčem. A jak bych mluvil já, kdybych vyhrál takový závod? Asi bych k tomu jen sípal a koktal. A já mu perfektně rozuměl a vůbec mně nevadilo přecházení z jazyku do jazyka.
Řezáč do Norska nejel podávat rozhovory v angličtině, on tam jel vyhrávat lyžařské závody a v tom je perfektní. Asi se rozhodl, že jeho prioritou jsou závody a ne podávání rozhovorů, tedy opačně, než třeba politici. Pokud ho někdo kritizuje, tak si s ním může dát závod na lyžích, ale myslím, že se toho ani neodváží, ví, že by byl trapný.
Anglicky se může naučit každý trouba, co má paměť, vyhrávat takové závody, to chce již dřinu a talent. Nezávidí mu ti „angličtináři“ jeho úspěch?
Já mám zkušenosti z Ruska, kdy se mně stalo, že při jednom veřejném vystoupení jsem přešel z ruštiny do češtiny a až výrazy ve tváři poslouchajících mě upozornily, že něco není v pořádku. Nebylo, mluvil jsem již minutu česky. A mluvil jsem v Rusku i s Čechy, co tam byli na práci a ti také přecházeli mimoděk stále z češtiny do ruštiny, i když jsem jim opakovaně říkal: „jsem Čech, mluv česky“.
Obdobně také když umíte dobře číst, tak vám nevadí přehozená či chybějící písmena.
A když čtu i dnes slovenskou knížku, tak si někdy ani neuvědomím, že je slovenská, proč, rozumím dobře, jazyk neřeším.
Pokud totiž ty všechny jazyky umíte, tak vám přechody rozhodně nevadí, ani si jich vlastně nevšimnete, proč, když tomu dobře rozumíte, vadí to pouze těm, co ty všechny jazyky neumí.
(:-) Interview in three language macht das Problem only for those, die können nicht Fremdsprache. (:-)
Odkaz
http://www.youtube.com/watch?v=6lWKSXwzO58 – nerozumí jen ten, kdo neumí jazyky
Leave a Reply