Jsou určitě povolání, která lze provozovat mimo kancelář. Jsou i lidé, co putují po světě a pracují třeba na pláži, říká se jim digitální nomádi. Ale je tu velký problém, zákony. Na jaké vízum (pokud je potřeba) či jaký uvádí důvod vstupu do nějaké země pracující digitální nomád? Obvykle na turistické, tedy jde o podvod, protože ve skutečnosti bude v té zemi pracovat. Tedy by měl před vstupem do nějaké země požádat o pracovní povolení, zaregistrovat se u místních úřadů na placení daní, a příjmy, co dostane od zaměstnavatele, v té zemi i zdanit. Je to úplně stejné, jak se nyní snaží zdanit země EU Google, Facebok, Twitter kvůli příjmům z reklamy. A co dělají v USA s nelegálními pracovníky? Zadrží je a vyhostí. Mohou země vyhostit ty digitální nomády? Asi ano, pracují totiž bez povolení.
A pohled z druhé strany. Práce z domova sice vyhovuje zaměstnancům, ale nevyhovuje firmám. Moje exkolegyně seděla v práci na parapetu okna, seskočila, noha se jí zachytila do šnůry od telefonu a při pádu utrpěla pracovní úraz. Jak se budou řešit pracovní úrazy při práci z domova? A jak se bude dodržovat zákoník práce, jak se budou dodržovat právní předpisy platné pro firmy, při práci z domova. Třeba při tom úrazu.
A co když zákazník bude chtít něco vysvětlit, udělat, ale bude to chtít osobně, v místě své firmy a hned. Sedne digitální nomád na letadlo a „hned“ přiletí? Ne, spíše firma ztratí zákazníka.
A rozdíl v jednání, co řeč těla? Pokud používáte komunikaci přes mobil, tak jak jednat s někým, když z něho vidíte jen kus obličeje? Potřebovali byste trojrozměrnou projekci, což na pláži s mobilem jaksi nejde.
Leave a Reply